Každý člověk je nezaměnitelnou osobností, která může občas zabloudit a potřebuje znovu najít východisko. Naše duševní procesy jsou z velké části úvahy, pochybnosti a experimenty, za které vděčíme našemu vědomí. Současnost nám poskytuje nekonečné množství otázek, které se týkají naší minulosti i budoucnosti. Velké životní problémy nejsou nikdy vyřešeny jednou provždy. Smysl a účel problémů zřejmě nespočívá v jejich řešení, ale v tom, že na nich neustále pracujeme. Jen to nás chrání před zhloupnutím a zkostnatěním.

Rozumíme tedy vůbec tomu, co myslíme? Z našeho intelektu nikdy nevyplyne víc, než jsme do něj vložili. Ale za ním existuje myšlení v obrazech a symbolech, které jsou věčně živé a naplňují základní vrstvy naší duše. Plný život je možný jen ve shodě s nimi a v návratu k nim. Přesto se můžeme dostat do duchovní krize, která je pokusem najít sám sebe, získat novou Víru. Stav duchovní krize čeká na všechny, kteří chtějí řešit duchovní problémy. Duše touží po harmonii a život je neharmonický. V tomto nesouladu je stimul pro pohyb vpřed, zdroj naší bolesti a zároveň zdroj naší naděje. Potvrzení naší duchovní hloubky a našich duchovních možností. 

 

"Víra není žádné estetické pohnutí, ale něco daleko vyššího, protože ji předchází rezignace. Víra není bezprostřední popud srdce, nýbrž paradox života. Kdyby byl člověk schopen všechen obsah víry vyjádřit formou pojmu, přece by to ještě neznamenalo, že víru pochopil, že mu je jasno, jak se k ní dostal či jak se ona dostala k němu." 

Masová společnost definuje novou situaci, kdy celá masa obyvatel byla včleněna do společnosti, ve smyslu, že masa obyvatelstva začala disponovat volným časem a dostatkem finančních prostředků potřebných k tomu, aby se mohla kultuře  vůbec věnovat. Masová společnost a masová kultura představují propojené jevy, jejich společným jmenovatelem však není masa, ale společnost, do které byla tato masa začleněna. 

Dřívější sociální tlak na jednotlivá individua nebyl tak velký, do tzv. společnosti patřily jen některé třídy, existovaly zde mimo společenské sféry, kam mohl jedinec uniknout, zatímco masová společnost pohltila veškeré obyvatelstvo a odtud pramení úzkost masového člověka, který nemá úniku, musí žít v neustálém společenství a zároveň mu je odcizen.  

Hlavní charakteristikou jak lze definovat postoj masové společnosti ke kultuře je postoj  konzumenta. Minulost umění sobecky zneužívala, ale nebrala ho jako potravu pro svůj metabolismus, kde platí fatální, co již jednou pozřeno více neexistuje. Aby nedošlo ke zmatení pojmů, metabolismus masové kultury nepotřebuje kulturu jako takovou, ale její transformovanou verzi v podobě zábavy. 

 

 

Dr. Jaromír Blažejovský: Bůh z projekčního přístroje: okamžiky obrácení by Brněnský Naratologický Kroužek on Mixcloud

Produkty

Modílm sa, kým nepovieš mi...

"Víra není žádné estetické pohnutí, ale něco daleko vyššího, protože ji předchází rezignace. Víra není bezprostřední popud srdce, nýbrž paradox života. Kdyby byl člověk schopen všechen obsah víry vyjádřit formou pojmu, přece by to ještě neznamenalo, že víru pochopil, že mu je jasno, jak se k ní dostal či jak se ona dostala k němu."  Masová společnost definuje novou situaci, kdy celá masa obyvatel byla včleněna do společnosti, ve smyslu, že masa obyvatelstva začala disponovat volným časem...

Adventní výzva 2015

Adventní výzva(především těm, kteří se narodili do svobody) Tato výzva vznikla v Kolegiu Paměti národa krátce po 17. listopadu 2015. Reaguje na události, k nimž v posledních měsících dochází nejen v Praze a naší zemi, ale po celé Evropě. Varuje před zneužitím obav z uprchlické krize, situace v Rusku a z rozdělení naší společnosti. Prvními signatáři se stali českoslovenští veteráni druhé světové války, odbojáři, přeživší oběti holokaustu, bývalí političtí vězni a...

OSOBNOST ČLOVĚKA A JEJÍ UTVÁŘENÍ

  Osobnost je souhrn vlastností, procesů, návyků, stavů, postojů a podobně, které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu konkrétního člověka. Každá osobnost má své jedinečné psychické, biologické a sociální vlastnosti.  Celý text o osobnosti člověka a jeho utváření najdete zde ve Wordu OSOBNOST_CLOVEKA_A_JEJI_UTVARENI.doc (61952)      

Friedrich Nietzsche - zápisky z díla

  "Bytí jako soustava rozumových kategorií, povýšených nad tvůrčí lidskou činnost, se prožitkem moderního člověka prokazuje jako pouhá projekce, pouhá interpretace nastávání, a to jako interpretace, která dovedla člověka k zoufalství nad sebou samotným, k nemožnosti jednat, k naprosté nejistotě a bezradnosti." "Křesťanský Bůh nezemřel, byl zabit. Největší události se dostávají do lidského cítění nejtíže: např. fakt, že křesťanský Bůh "je mrtev", že v našich prožitcích se už nevyjadřuje...

Psychoterapie a víra: Základy duchovní psychoterapie

CZECH, Jan: Psychoterapie a víra: Základy duchovní psychoterapie. 2003.   Kniha popisuje pohled duchovní psychoterapie na svět, jak ho chápe a jakým způsobem tedy léčí pacienty. Je rozdělena na tři části. První část je zabývá „Světem a vědomím“, kde každá podkapitola nese název pojmu, který je vysvětlen z pohledu psychoterapie. Což tedy znamená, že vysvětluje pojem jak ho chápe Jan Czech pohledem víry. Další část se jmenuje „Fenomén duševní a duchovní nemoci“, kde vysvětluje...

Heideggerovo a Kierkegaardovo pojetí svobody a odpovědnosti

Autor: JIŘÍ OLŠOVSKÝ   Tajemné působení filosofie tkví mimo jiné v probouzení naší svobody, kdy se jedinci může platónsky podařit přizpůsobit se světlu a osvobodit se k pravdě jsoucího. Naše svoboda i podle Heideggera povstává z vazby na světlo, v přibližování se ke světlu se stáváme svobodnými. Výstup ke světlu se tedy zobrazuje jako u Platóna jakožto proces pozitivního osvobození, dosažení skutečné svobody: v pohybu ke světlu bytí. Podobně i...

Novinky

OSOBNOST ČLOVĚKA A JEJÍ UTVÁŘENÍ

Osobnost je souhrn vlastností, procesů, návyků, stavů, postojů a podobně, které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu konkrétního člověka. Každá osobnost má své jedinečné psychické, biologické a sociální vlastnosti.   - pojem velmi často používaný, v normální řeči-význam...

Psychoanalýza a náboženství z pohledu Ericha Fromma

Psychoanalýza a náboženství   Jako filozof patřil Fromm mezi západní marxisty a měl kladný vztah třeba i k české filozofii (viz. jeho hodnocení Egona Bondyho). Filozofickým základem jeho úvah je pojetí svobody (touto otázkou se zabýval např. ve svém díle Strach ze svobody) a také jeho výklad...

Heideggerovo a Kierkegaardovo pojetí svobody a odpovědnosti

Autor: Jiří Olšovský Tajemné působení filosofie tkví mimo jiné v probouzení naší svobody, kdy se jedinci může platónsky podařit přizpůsobit se světlu a osvobodit se k pravdě jsoucího. Naše svoboda i podle Heideggera povstává z vazby na světlo, v přibližování se ke světlu se...