OSOBNOST ČLOVĚKA A JEJÍ UTVÁŘENÍ
07.07.2014 14:45
Osobnost je souhrn vlastností, procesů, návyků, stavů, postojů a podobně, které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu konkrétního člověka. Každá osobnost má své jedinečné psychické, biologické a sociální vlastnosti.
- pojem velmi často používaný, v normální řeči-význam člověka, který v něčem vyniká nad jiné, má úctu
- každý člověk je jiná osobnost, je jedinečný, neopakovatelný
- každý člověk se během svého života mění, získává nebo vlastnosti a starých se zbavuje
- osobnost má své zvláštní, individuální rysy-jimi se jedna osobnost odlišuje od druhé
- na utváření osobnosti se podílí 2 základní složky-dědičnost
-výchova-prostředí
Dědičnost
- vlastnost organismu, která podmiňuje vytváření jemu podobného potomstva
- dědičné jsou tělesné znaky a vlastnosti-barva očí, tvar lebky, barvoslepost, leváctví
-méně ovlivněny vědomosti a osobnostní rysy-výchova
-převládá do 12. až 15. věku života
Výchova a prostředí
- vliv socializace
- bez společenského prostředí by se dítě nemohlo stát člověkem
- nejdůležitější prostředí jsou rodina, škola, zájmové organizace, přátelé, kulturní prostředí
- výchova také dost nezbytná-záměrné, cílevědomé působení na dítě a mladého člověka-vytvoření takových vlastností, které klade společnost jako výchovný cíl
- s dospělostí vstupuje do popředí také sebevýchova-osobnost se vytváří působením a vzájemným ovlivňováním všech těchto činitelů, nic nelze přeceňovat ani podceňovat
Struktura osobnosti
-je uspořádána psychickými vlastnostmi a rysy osobnosti
Psychické vlastnosti osobnosti-relativně trvalé charakteristiky jedince-kterými se vyznačuje a které ovlivňují chování, prožívání či myšlení. Můžeme předvídat jak se asi člověk zachová
(intelektová schopnost a temperament)
Rysy osobnosti-psychické vlastnosti člověka, které se projevují v jeho chování a jednání. Liší se od ostatních-jejich souhrn tvoří relativně stálou charakteristiku-typ osobnosti
(družnost-uzavřenost, dominance-submisivita…)=rys je projev vlastnosti
Struktura osobnosti
1. AKTIVAČNĚ-MOTIVAČNÍ SLOŽKA
2. SEBEREGULAČNÍ SLOŽKA
3. VÝKONNÁ SLOŽKA
4. DYNAMICKÁ SLOŽKA
5. VZTAHOVĚ POSTOJOVÁ SLOŽKA
1. Aktivačně-motivační složka
-motivy jsou pohnutky, psychologické příčiny reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb.
-základní forma motivů jsou potřeby (je stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, co nás vede
k činnostem, jimiž tuto potřebu uspokojíme)
potřeby jsou-biologické-dýchání, potrava, bezpečí, spánek
-sociální-kulturní (vzdělání) a psychické (radost, štěstí)
Abraham Maslow-seřadil potřeby podle důležitosti-5 stupňů
Od nejzákladnějších po nejméně nutné
1/fyziologické potřeby
2/potřeba bezpečí a jistoty
3/potřeba lásky a sounáležitosti
4/potřeba uznání, ocenění, kompetence
5/metapotřeby-sebeaktualizace, seberealizace, estetické potřeby
-co nás motivuje-vnější motivace-společnost a naše okolí
-vnitřní motivace-pudy, potřeby, zájmy, ambice, aspirace, zvyky
MOTIVY rozlišujeme také:
Pudy-vrozená pohnutková činnost
Zájem-získaný motiv, kladný vztah k něčemu, upoutání po stránce poznávací
Aspirace (ambice)-snaha po sebeuplatnění, vyniknutí
Cíl-uvědomělý smě aktivity-když chceme něco vykonat, něčeho dosáhnout
Ideály-jsou vzorové cíle, ideál životního partnera
Zvyk-tendence vykonávat za určitých okolností určitou činnost
Dále se do motivů zahrnují i návyky a emoce
2. Seberegulační složka osobnosti
-vlastnosti jimiž člověk řídí vlastní prožívání a chování
-patří sem sebeuvědomování-vědomí vlastní individuální existence, předpoklad seberegulace
sebepoznání- uvědomování si zvláštnosti v průběhu vlastního prožívání a
chování (začátek utváření když jdeme do školy)
sebehodnocení-objektivní posouzení vlastní osobnosti, chování…
sebevýchova-uplatňuje se při změně vlastního chování a prožívání
(sebekoncepce) -sami sebe přetváření pro naše úspěšné začlenění do společnosti
Kdy probíhá?
3. Výkonná složka osobnosti
-vlohy-na jejich základě se vytvářejí schopnosti, jsou to vrozené anatomicko-fyziologické dispozice člověka, jedna vloha může být základem několika různých schopností
-schopnosti-jsou vlastnosti osobnosti, která jsou předpokladem pro úspěšné vykonání určité činnosti, jsou ukazatelem toho, jaký rozdíl bude v kvalitě, rychlosti, snadnosti osvojení si určitého výkonu u různých lidí za stejných vnějších podmínek, schopnosti nejsou vrozené
stupně schopností:
nadání-souhrn schopností určitého druhu, které umožňují pozoruhodné až nadprůměrné výsledky v určité oblasti činnosti
talent-vysoce vyvinutý soubor schopností, vynikající výkony ve svém oboru
genialita-mimořádně rozvinutý talent, vrcholná díla
dělení na
primární-podmiňují rozvoj dalších schopností (vnímání)
sekundární-vzniklé na základě těch prvních
různé schopnosti:
verbální-chápat a vyjadřovat složité vztahy slovy
prostorová představivost-orientace v prostoru, vizualizace
numerické-operace s číselnými symboly
paměťové-krátkodobá a dlouhodobá
percepční pohotovost-schopnost rychlého postřehu
psychomotorické-schopnost koordinovat dva a více pohybů najednou
umělecké-literární, hudební, dramatické…
Inteligence je označení pro rozsah určitých kognitivních (poznávacích) schopností, které umožňují řešit problémy, učit se, přizpůsobovat se, zobecňovat apod.
2 druhy inteligence
fluidní inteligence-vrozená, nezávislá na dřívějším učení, nevyvíjí se
krystalická inteligence-závislá na zkušenostech, vědomostech, získaná učením
2 části inteligence
verbální a neverbální
další psychologické pojmy, které souvisí se schopností
Dovednost-učením získaná dispozice k rychlému vykonávání nějaké činnosti vhodnou
metodou
Vědomost-učením osvojený fakt, nějaká informace zapamatovaná a pochopená-poznání
skutečnosti
Návyk-opakováním získaný sklon k vykonávání určité činnosti, zautomatizovaná
Tvořivost-je zvláštní soubor schopností, které umožňují tvůrčí činnost, jejímž výsledkem je něco nového, originálního, nebo tvůrčí řešení problémů
(všichni tvořivé lidé bývají vysoce inteligentní, naopak to neplatí)
4. Dynamická složka osobnosti
-souhrnně označujeme jako temperament
-odlišnost lidí nejen obsahem duševního života, ale i formou jakou reagují
-temperament je soubor převážně vrozených psychických vlastností, které určují dynamiku celého prožívání a chování osobnosti. Projevuje se zejména způsobem reagování člověka a zvláště tím, jak snadno reakce vznikají, jak jsou silné a jak rychle se střídají.
-z 80 procent vrozený a ze 20 získaný (vliv spíše na chování , ne na prožívání)
teorie o temperamentu
Šťávová typologie
-začal s tím Hippokrates potom lékař Galénos-v souvislosti s temperamentem a činností těla zařazeni do 4 skupin
Sangvinik-sanguis-krev –čilý, veselý, nestálý, společenský
Cholerik-cholé-žluč-rychlý, samostatný, dráždivý, vzteklý, snadno rozhněvá i uklidní
Flegmatik-flegma-hlen-klidný až lhostejný, netečný, pomalý
Melancholik-melaina cholé-černá žluč-vážný, svědomitý, zodpovědný, často bojácný, skleslý
I.P.Pavlova typografie
-zakladatelem teorie o vyšší nervové činnosti-zkoumání vlastních nervových procesů (síly, vyrovnanosti, pohyblivosti) rozlišil 4 typy vyšší nervové soustavy-navázal volně Eysenck
Carla Gustava Junga
-2 typy osobnosti-
introvert-zaměřený do svého nitra, plachý, nejistý, málo průbojný, intenzivní vnitřní život, hluboké city
extrovert-zaměřený na vnější svět, společenský, přístupný, otevřený, aktivní, snadno přizpůsobivý
Kretschmerova teorie
-podle typu a stavby těla
pyknik-střední výška postavy, klenutý hrudní koš, sklon k tloustnutí, široký obličej, mlé hluboko položené oči
leptosom-střední až vyšší postava, úzká ramena, hrudník a ruce, malá váha
atletik-zdůrazněný vývoj kostry a svalstva, vyšší postava, široká ramena a hrudník, výrazné obličejové kosti, velké a hrubé kosti
H.J.Eysenckův model temperamentu (Dvojdimenzionální pojetí temperamentu)
-navázal na výzkumy I.P.Pavlova-4 typy vyšší nervové činnosti
-model osobnosti, ve kterém užívá základních termínů introverze a extroverze, stabilita a labilita
-shrnul všechny předešlé dohromady
-většinu lidí nelze zařadit pouze do jediného typu, každý si odnáší něco a vzájemně se vše kombinuje
5. Vztahově - postojová složka osobnosti
-zahrnuje se sem Charakter a charakterové vlastnosti
-charakter je z 80 procent získaný a pouze z 20 procent vrozený
-charakter je souhrn psychických vlastností člověka, které se projevují v mravní stránce jejího chování a jednání. Projevují se ve vztahu člověka k ostatním lidem, k práci, k přírodě, k sobě samému. Formuje se především působením výchovy a dalších společenských jevů.
-charakter je ta část osobnosti, která kontroluje a reguluje jedincovo chování a jednání podle společenských, zejména morálních norem a požadavků. Těsně spjat s temperamentem, motivací, intelektem člověka.
-někdy označován jako emoční inteligence-důležitá stejně jako ta obecná
---znaky emoční inteligence---
znalost vlastních emocí
zvládaní emocí
schopnost sám sebe motivovat
empatie, schopnost dobrých mezilidských vztahů
-všechny vlastnosti charakteru tvoří u normálního člověka jednotu
obecné charakterové vlastnosti-jednotný společenský vliv
individuální charakterové vlastnosti-osobní zkušenosti, u dospělého hlavně sebevýchovou
Svědomí-souvisí s charakterem, systém morální kontroly a autoregulace, vnitřní hlas, uspokojení pro člověka když jednal ve shodě s ním x a naopak občas
Novinky
-
15.04.2020 16:53
Přehled teorií osobnosti od Freuda až po Maslowa
Teorie osobnosti.pdf (360911)
-
13.10.2014 11:26
Martin Boháč: Individuum a filosofie existence
Martin_Bohac_existencialni_filozofie.doc (413696)
-
07.07.2014 14:45
OSOBNOST ČLOVĚKA A JEJÍ UTVÁŘENÍ
Osobnost je souhrn vlastností, procesů, návyků, stavů, postojů a podobně, které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu konkrétního člověka. Každá osobnost má své jedinečné psychické, biologické a sociální vlastnosti. - pojem velmi často používaný, v normální řeči-význam...
-
14.02.2014 18:23
Erich Fromm: Mít nebo být
Celý text po kliku na odkaz www.slideshare.net/takeshikikujiro/erich-fromm-mt-nebo-bt
-
10.12.2013 17:14
Lenka Novotná: Nietzsche a křesťanství A
nietzsche a krestanstvi.pdf (211678)
-
10.12.2013 17:09
Karel Hájek: Kritika morálky v díle Friedricha Nietzscheho
Kritika moralky v dile Friedricha Nietzscheho.pdf (348602)
-
18.11.2013 13:14
Miloslav Petrusek: Existencialismus a sociologie
Petrusek_Existencialisms a Sociologie.pdf (358456)
-
18.11.2013 13:12
Tomáš Hnátek: Pojetí smrti u Alberta Camuse
Pojeti_smrti_Albert_Camus.pdf (509203)
-
31.08.2013 18:39
Psychoanalýza a náboženství z pohledu Ericha Fromma
Psychoanalýza a náboženství Jako filozof patřil Fromm mezi západní marxisty a měl kladný vztah třeba i k české filozofii (viz. jeho hodnocení Egona Bondyho). Filozofickým základem jeho úvah je pojetí svobody (touto otázkou se zabýval např. ve svém díle Strach ze svobody) a také jeho výklad...
-
31.08.2013 18:37
Pavel Říčan: Psychologie náboženství
Rican_psychologie_nabozenstvi.pdf (1788476) Rican_vybrane-casti-knihy-psychologie-nabozenstvi-a-spirituality-pdf.pdf (1038490)