OSOBNOST ČLOVĚKA A JEJÍ UTVÁŘENÍ

07.07.2014 14:45

Osobnost je souhrn vlastností, procesů, návyků, stavů, postojů a podobně, které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu konkrétního člověka. Každá osobnost má své jedinečné psychické, biologické a sociální vlastnosti.

 

- pojem velmi často používaný, v normální řeči-význam člověka, který v něčem vyniká nad jiné, má úctu

 

- každý člověk je jiná osobnost, je jedinečný, neopakovatelný

 

- každý člověk se během svého života mění, získává nebo vlastnosti a starých se zbavuje

 

- osobnost má své zvláštní, individuální rysy-jimi se jedna osobnost odlišuje od druhé

 

- na utváření osobnosti se podílí 2 základní složky-dědičnost

                                                                               -výchova-prostředí

 

Dědičnost

- vlastnost organismu, která podmiňuje vytváření jemu podobného potomstva

 

- dědičné jsou tělesné znaky a vlastnosti-barva očí, tvar lebky, barvoslepost, leváctví

                                                              -méně ovlivněny vědomosti a osobnostní rysy-výchova

-převládá do 12. až 15. věku života

 

Výchova a prostředí

- vliv socializace

 

- bez společenského prostředí by se dítě nemohlo stát člověkem

 

- nejdůležitější prostředí jsou rodina, škola, zájmové organizace, přátelé, kulturní prostředí

 

- výchova také dost nezbytná-záměrné, cílevědomé působení na dítě a mladého člověka-vytvoření takových vlastností, které klade společnost jako výchovný cíl

 

- s dospělostí vstupuje do popředí také sebevýchova-osobnost se vytváří působením a vzájemným ovlivňováním všech těchto činitelů, nic nelze přeceňovat ani podceňovat

 

Struktura osobnosti

-je uspořádána psychickými vlastnostmi a rysy osobnosti

 

Psychické vlastnosti osobnosti-relativně trvalé charakteristiky jedince-kterými se vyznačuje a které ovlivňují chování, prožívání či myšlení. Můžeme předvídat jak se asi člověk zachová

(intelektová schopnost a temperament)

 

Rysy osobnosti-psychické vlastnosti člověka, které se projevují v jeho chování a jednání. Liší se od ostatních-jejich souhrn tvoří relativně stálou charakteristiku-typ osobnosti

(družnost-uzavřenost, dominance-submisivita…)=rys je projev vlastnosti

 

 

 

 

Struktura osobnosti

 

1. AKTIVAČNĚ-MOTIVAČNÍ SLOŽKA

2. SEBEREGULAČNÍ SLOŽKA

3. VÝKONNÁ SLOŽKA

4. DYNAMICKÁ SLOŽKA

5. VZTAHOVĚ POSTOJOVÁ SLOŽKA

 

 

1. Aktivačně-motivační složka

-motivy jsou pohnutky, psychologické příčiny reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb.

-základní forma motivů jsou potřeby (je stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, co nás vede    

 k činnostem, jimiž tuto potřebu uspokojíme)

 potřeby jsou-biologické-dýchání, potrava, bezpečí, spánek

                    -sociální-kulturní (vzdělání)  a psychické (radost, štěstí)

 

Abraham Maslow-seřadil potřeby podle důležitosti-5 stupňů

Od nejzákladnějších po nejméně nutné

1/fyziologické potřeby

2/potřeba bezpečí a jistoty

3/potřeba lásky a sounáležitosti

4/potřeba uznání, ocenění, kompetence

5/metapotřeby-sebeaktualizace, seberealizace, estetické potřeby

-co nás motivuje-vnější motivace-společnost a naše okolí

                          -vnitřní motivace-pudy, potřeby, zájmy, ambice, aspirace, zvyky

 

 

 

 

MOTIVY rozlišujeme také:

Pudy-vrozená pohnutková činnost

Zájem-získaný motiv, kladný vztah k něčemu, upoutání po stránce poznávací

Aspirace (ambice)-snaha po sebeuplatnění, vyniknutí

Cíl-uvědomělý smě aktivity-když chceme něco vykonat, něčeho dosáhnout

Ideály-jsou vzorové cíle, ideál životního partnera

Zvyk-tendence vykonávat za určitých okolností určitou činnost

Dále se do motivů zahrnují i návyky a emoce

 

2. Seberegulační složka osobnosti

-vlastnosti jimiž člověk řídí vlastní prožívání a chování

-patří sem sebeuvědomování-vědomí vlastní individuální existence, předpoklad seberegulace

sebepoznání- uvědomování si zvláštnosti v průběhu vlastního prožívání  a 

                                               chování (začátek utváření když jdeme do školy)

 

                 sebehodnocení-objektivní posouzení vlastní osobnosti, chování…

                 sebevýchova-uplatňuje se při změně vlastního chování a prožívání

           (sebekoncepce) -sami sebe přetváření pro naše úspěšné začlenění do společnosti

Kdy probíhá?

 

3. Výkonná složka osobnosti

 -vlohy-na jejich základě se vytvářejí schopnosti, jsou to vrozené anatomicko-fyziologické dispozice člověka, jedna vloha může být základem několika různých schopností

 

-schopnosti-jsou vlastnosti osobnosti, která jsou předpokladem pro úspěšné vykonání určité činnosti, jsou ukazatelem toho, jaký rozdíl bude v kvalitě, rychlosti, snadnosti osvojení si určitého výkonu u různých lidí za stejných vnějších podmínek, schopnosti nejsou vrozené

stupně schopností:

nadání-souhrn schopností určitého druhu, které umožňují pozoruhodné až nadprůměrné výsledky v určité oblasti činnosti

talent-vysoce vyvinutý soubor schopností, vynikající výkony ve svém oboru

genialita-mimořádně rozvinutý talent, vrcholná díla

dělení na

primární-podmiňují rozvoj dalších schopností (vnímání)

sekundární-vzniklé na základě těch prvních

 

různé schopnosti:

verbální-chápat a vyjadřovat složité vztahy slovy

prostorová představivost-orientace v prostoru, vizualizace

numerické-operace s číselnými symboly

paměťové-krátkodobá a dlouhodobá

percepční pohotovost-schopnost rychlého postřehu

psychomotorické-schopnost koordinovat dva a více pohybů najednou

umělecké-literární, hudební, dramatické…

 

Inteligence je označení pro rozsah určitých kognitivních (poznávacích) schopností, které umožňují řešit problémy, učit se, přizpůsobovat se, zobecňovat apod.

 

2 druhy inteligence

fluidní inteligence-vrozená, nezávislá na dřívějším učení, nevyvíjí se

krystalická inteligence-závislá na zkušenostech, vědomostech, získaná učením

 

2 části inteligence

verbální a neverbální

 

další psychologické pojmy, které souvisí se schopností

Dovednost-učením získaná dispozice k rychlému vykonávání nějaké činnosti vhodnou

                   metodou

Vědomost-učením osvojený fakt, nějaká informace zapamatovaná a pochopená-poznání

                  skutečnosti

Návyk-opakováním získaný sklon k vykonávání určité činnosti, zautomatizovaná

 

Tvořivost-je zvláštní soubor schopností, které umožňují tvůrčí činnost, jejímž výsledkem je něco nového, originálního, nebo tvůrčí řešení problémů

(všichni tvořivé lidé bývají vysoce inteligentní, naopak to neplatí)

 

4. Dynamická složka osobnosti

-souhrnně označujeme jako temperament

-odlišnost lidí nejen obsahem duševního života, ale i formou jakou reagují

-temperament je soubor převážně vrozených psychických vlastností, které určují dynamiku celého prožívání a chování osobnosti. Projevuje se zejména způsobem reagování člověka a zvláště tím, jak snadno reakce vznikají, jak jsou silné a jak rychle se střídají.

-z 80 procent vrozený a ze 20 získaný (vliv spíše na chování , ne na prožívání)

 

teorie o temperamentu

Šťávová typologie

-začal s tím Hippokrates potom lékař Galénos-v souvislosti s temperamentem a činností těla zařazeni do 4 skupin

Sangvinik-sanguis-krev –čilý, veselý, nestálý, společenský

Cholerik-cholé-žluč-rychlý, samostatný, dráždivý, vzteklý, snadno rozhněvá i uklidní

Flegmatik-flegma-hlen-klidný až lhostejný, netečný, pomalý

Melancholik-melaina cholé-černá žluč-vážný, svědomitý, zodpovědný, často bojácný, skleslý

 

I.P.Pavlova typografie

-zakladatelem teorie o vyšší nervové činnosti-zkoumání vlastních nervových procesů (síly, vyrovnanosti, pohyblivosti) rozlišil 4 typy vyšší nervové soustavy-navázal volně Eysenck

 

Carla Gustava Junga

-2 typy osobnosti-

introvert-zaměřený do svého nitra, plachý, nejistý, málo průbojný, intenzivní vnitřní život, hluboké city

extrovert-zaměřený na vnější svět, společenský, přístupný, otevřený, aktivní, snadno přizpůsobivý

 

Kretschmerova teorie

-podle typu a stavby těla

pyknik-střední výška postavy, klenutý hrudní koš, sklon k tloustnutí, široký obličej, mlé hluboko položené oči

leptosom-střední až vyšší postava, úzká ramena, hrudník a ruce, malá váha

atletik-zdůrazněný vývoj kostry a svalstva, vyšší postava, široká ramena a hrudník, výrazné obličejové kosti, velké a hrubé kosti

 

H.J.Eysenckův model temperamentu (Dvojdimenzionální pojetí temperamentu)

-navázal na výzkumy I.P.Pavlova-4 typy vyšší nervové činnosti

-model osobnosti, ve kterém užívá základních termínů introverze a extroverze, stabilita a labilita

-shrnul všechny předešlé dohromady

-většinu lidí nelze zařadit pouze do jediného typu, každý si odnáší něco a vzájemně se vše kombinuje

 

5. Vztahově - postojová složka osobnosti

-zahrnuje se sem Charakter a charakterové vlastnosti

-charakter je z 80 procent získaný a pouze z 20 procent vrozený

 

-charakter je souhrn psychických vlastností člověka, které se projevují v mravní stránce jejího chování a jednání. Projevují se ve vztahu člověka k ostatním lidem, k práci, k přírodě, k sobě samému. Formuje se především působením výchovy a dalších společenských jevů.

-charakter je ta část osobnosti, která kontroluje a reguluje jedincovo chování a jednání podle společenských, zejména morálních norem a požadavků. Těsně spjat s temperamentem, motivací, intelektem člověka.

 

-někdy označován jako emoční inteligence-důležitá stejně jako ta obecná

---znaky emoční inteligence---

        znalost vlastních emocí

zvládaní emocí

schopnost sám sebe motivovat

empatie, schopnost dobrých mezilidských vztahů

 

-všechny vlastnosti charakteru tvoří u normálního člověka jednotu

obecné charakterové vlastnosti-jednotný společenský vliv

individuální charakterové vlastnosti-osobní zkušenosti, u dospělého hlavně sebevýchovou

 

Svědomí-souvisí s charakterem, systém morální kontroly a autoregulace, vnitřní hlas, uspokojení pro člověka když jednal ve shodě s ním x a naopak občas 

 

Zpět